EPOCH TIMES, Dominik Kettner, 19.07.2024
In einer Zeit globaler wirtschaftlicher Unsicherheit warnt Finanzexperte Dominik Kettner vor einer drohenden Finanzkrise. Faktoren wie der kollabierende Gewerbeimmobilienmarkt, der Derivatemarkt und Probleme im Anleihenmarkt könnten das Finanzsystem ins Wanken bringen.
titulní obrázek: V době globální ekonomické nejistoty varuje finanční expert Dominik Kettner před hrozící finanční krizí.foto: wildpixel/iStock
V době, kdy se světová ekonomika již potýká s mnoha problémy, se na obzoru objevuje hrozba, která může otřást celým finančním systémem v základech. Jako dlouholetý finanční expert cítím, že je mou povinností informovat veřejnost o hrozícím nebezpečí.
Kolabující trh komerčních nemovitostí, nafouknutý trh s deriváty a tikající časovaná bomba na trhu s dluhopisy dohromady tvoří výbušnou směs, která může kdykoli explodovat. Než se však do tohoto tématu ponoříme hlouběji, podívejme se na nedávnou událost, která výbušnou povahu situace ještě zhoršuje.
Japonská intervence a hrozící řetězová reakce
V posledních dnech finanční svět zaskočila zpráva: Japonsko se cítí nuceno masivně intervenovat na forexovém trhu, největším a nejlikvidnějším finančním trhu na světě, na kterém se obchoduje s měnami, aby podpořilo jen. Aby to mohla financovat, prodává Bank of Japan ve velkém měřítku americké státní dluhopisy. Japonsko však není samo: země BRICS v čele s Čínou také rekordní rychlostí prodávají americké dluhopisy. Tento koordinovaný odklon od amerického dluhu by mohl být předzvěstí tektonické změny v globálním finančním systému.
Jsme svědky počátku potenciální řetězové reakce. Japonsko a Čína patří mezi největší držitele amerických státních dluhopisů. Pokud se jich začnou ve velkém měřítku zbavovat, mohlo by to vést k masivnímu poklesu cen amerických dluhopisů. Zdá se, že země BRICS jsou odhodlány snížit svou závislost na dolaru, což by situaci ještě zhoršilo.
Důsledky by byly dalekosáhlé: banky po celém světě mají ve svých rozvahách obrovské množství amerických státních dluhopisů. Náhlý pokles hodnoty těchto dluhopisů by mohl mnoha institucím způsobit vážné potíže. Hovoříme o potenciálních ztrátách v řádu bilionů. Pro některé banky by to mohlo znamenat platební neschopnost. Tento vývoj by také mohl otřást důvěrou v americký dolar jako světovou rezervní měnu.
Tento globální útěk od amerických dluhopisů je více než jen dočasným jevem. Odráží hluboké geopolitické změny a mohl by znamenat začátek nové éry mezinárodního finančního systému. Možná stojíme na prahu zásadní reorganizace globální finanční architektury.
Kromě tohoto aspektu však existují ještě tři další faktory, které umožňují nahlédnout do mnohovrstevnaté krize.
Komerční nemovitosti: domeček z karet se hroutí
Trh komerčních nemovitostí, který byl kdysi považován za skálu v příboji, je na pokraji zhroucení. Čísla jsou alarmující: v USA bude třeba v příštích dvou letech refinancovat úvěry v hodnotě bilionu dolarů. Děsivé je, že podle mého průzkumu hrozí akutní riziko nesplácení 30-50 % těchto úvěrů.
To, co vidíme, není obyčejná korekce trhu, ale začátek katastrofy historických rozměrů. Dopad na bankovní systém bude zničující.
Dramatičnost situace ilustruje pohled na konkrétní příklady. Ikonická kancelářská budova Prime Manhattan Tower v New Yorku, jejíž hodnota v roce 2019 činila 215 milionů USD, má nyní hodnotu pouhých 104 milionů USD, což představuje ztrátu hodnoty o 51,6 % za pouhých pět let. V New Yorku vzrostla míra neobsazenosti kancelářských budov na více než 22 procent, což je rekordní hodnota od dob Velké hospodářské krize. Pokles cen komerčních nemovitostí v New Yorku o 50 až 80 procent již není vzácností.
Problémy se však neomezují pouze na USA. V Evropě hrozí, že směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD) promění 65 % všech komerčních nemovitostí v „uvízlá aktiva“. Tím by se staly prakticky bezcennými a neprodejnými. Tato směrnice, jejímž původním záměrem bylo zlepšit energetickou účinnost budov, by se mohla stát bumerangem pro trh s nemovitostmi. Evropské banky mají v držení úvěry na komerční nemovitosti v hodnotě více než jednoho bilionu eur.
Situace je výbušná. Mnohé z těchto nemovitostí již nebudou bez masivních investic splňovat zákonné požadavky. V mnoha případech náklady na nezbytné rekonstrukce převyšují hodnotu samotných budov. To by mohlo vést k vlně nesplácených úvěrů, která by otřásla evropským bankovním systémem v základech.
Situace je obzvláště alarmující v zemích, jako je Itálie a Španělsko, kde bankovní sektor již nyní sténá pod tíhou špatných úvěrů. Jsme svědky dokonalé bouře. Kombinace přísnějších ekologických předpisů, rostoucích úrokových sazeb a ochlazující se ekonomiky by mohla vyvolat dominový efekt, který se rozšíří daleko za sektor nemovitostí.
Dopady tohoto vývoje se již projevují. V celé Evropě jsou kancelářské budovy prázdné, nákupní centra bojují o přežití a hodnota nemovitostí rychle klesá i v nejlepších lokalitách. To, co zde zažíváme, není dočasná korekce, ale zásadní přehodnocení celého trhu komerčních nemovitostí. Banky stojí před životní výzvou – a mnohé z nich na ni nejsou připraveny.
Deriváty: finanční zbraň hromadného ničení
Krize komerčních nemovitostí je sice dostatečně hrozivá, ale v srdci finančního systému číhá ještě větší nebezpečí: trh s deriváty. Mnoho lidí o derivátech nikdy neslyšelo, natož aby chápali, jak fungují. Ale právě tato složitost a neprůhlednost je činí tak nebezpečnými.
Deriváty jsou v podstatě finanční sázky na budoucí vývoj. Ať už jde o úrokové sazby, směnné kurzy nebo ceny akcií – předmětem těchto vysoce spekulativních nástrojů může být cokoli. Problém: jen pět největších amerických bank žongluje s deriváty v hodnotě neuvěřitelných 200 bilionů dolarů, což je více než dvojnásobek celosvětového HDP.
Je to, jako bychom seděli na sudu s prachem. Částky, o které se jedná, jsou nepředstavitelné. Jediná jiskra může spustit řetězovou reakci, která vyhodí do povětří celý systém.
Extrémní pákový efekt těchto nástrojů je činí obzvláště nebezpečnými. I minimální výkyvy na trhu mohou způsobit ztráty, které přesáhnou celý vlastní kapitál banky. Představte si, že vsadíte celý svůj majetek na jedinou hru v ruletě – a pak si půjčíte desetkrát tolik. Přesně takto operuje mnoho bank na trhu s deriváty.
Zvláště alarmující je praxe, kdy se mnoho těchto derivátů vykazuje jako podrozvahové položky. Často se ani neobjevují v oficiálních bankovních rozvahách – finanční hra na schovávanou s biliony v sázce. Orgány dohledu jsou tváří v tvář tomuto finančnímu kolosu do značné míry bezmocné. Je to jako snažit se holýma rukama zadržet tsunami.
Dluhopisová časovaná bomba
Jako by komerční nemovitosti a deriváty nebyly dostatečně hrozivé, na trhu s dluhopisy tiká další časovaná bomba. Rostoucí úrokové sazby vytvořily situaci, která má potenciál otřást celým bankovním systémem.
Mnoho lidí nechápe, jak dluhopisy fungují. Když úrokové sazby rostou, ceny stávajících dluhopisů klesají. Na první pohled to zní neškodně, ale má to obrovský dopad na rozvahy bank.
V USA sedí banky na hoře nerealizovaných ztrát ve výši více než 516 miliard dolarů. Dokud banky tyto dluhopisy drží, zůstávají ztráty „na papíře“. Když však klienti vyberou své vklady a banky jsou nuceny tyto dluhopisy prodat, ztráty se stávají skutečnými. Situace je ještě nestabilnější díky tomu, že velcí držitelé, jako je Čína a Japonsko, snižují objem držených amerických dluhopisů. To by mohlo vést k nadměrné nabídce a dalšímu tlaku na ceny.
Právě tento scénář přivedl banku Silicon Valley ke krachu. A může kdykoli postihnout i větší instituce. Představte si, že by jedna z největších bank v Evropě nebo USA náhle oznámila, že je v platební neschopnosti. Panika, která by následovala, by byla bezprecedentní.
Situace v Evropě není o nic méně hrozivá. Ve Francii vzniká dluhopisová krize, která může otřást celou eurozónou. Se státním dluhem ve výši 112 % HDP se Francie potácí na okraji propasti. Pokud by byly dluhopisy tak významné průmyslové země klasifikovány jako nebezpečné, bylo by to jako vytahovat základy zpod mrakodrapu.
Klamná jistota ochrany vkladů
Vzhledem k těmto chmurným vyhlídkám si mnoho lidí klade otázku: Ale moje peníze jsou přece chráněny ochranou vkladů, nebo ne? Bohužel i tato domnělá bezpečnostní síť se při bližším pohledu ukáže jako nebezpečný klam.
V Německu pokrývá fond na ochranu vkladů pouze 0,68 % pojištěných vkladů. Při celkovém objemu pouhých 16 miliard eur by byl tento fond v případě krachu byť jen jedné velké banky zcela zahlcen. Pro srovnání: jen v Deutsche Bank jsou uloženy vklady klientů v celkové výši 622 miliard eur.
Hořká pravda je taková: Pokud by v případě systémové krize došlo k pádu několika bank najednou, bylo by pojištění vkladů jen papírovým tygrem. Bylo by to jako snažit se uhasit lesní požár konví.
Závěr
Příznaky blížící se bankovní krize historických rozměrů jsou neklamné. Zhroucený trh s komerčními nemovitostmi, nafouknutý trh s deriváty a tikající časovaná bomba na trhu s dluhopisy dohromady tvoří výbušnou směs. Současná intervence Japonska na devizovém trhu by mohla být jiskrou, která tento sud s prachem odpálí.
Čas jednat je nyní. Každý další den zvyšuje riziko, že nás tato finanční tsunami zastihne nepřipravené.
