APOLLO News, Jonas Aston, 26.06.2024
Vyjednavači EU se dohodli na koalici, která počítá s Ursulou von der Leyenovou jako předsedkyní Komise. Dohoda však stojí na vratkých základech. Von der Leyenová potřebuje většinu v Evropském parlamentu a je pravděpodobné, že bude závislá na hlasech Zelených, kteří by i přes ztrátu hlasů získali větší vliv.
Vyjednavači Evropské lidové strany (EPP), liberálů (Obnova Evropy) a sociálních demokratů (S&D) se v úterý dohodli na další koalici pro Evropskou komisi. Předsedkyní Komise zůstane Ursula von der Leyenová, hlavní kandidátka EPP. Předsedou Rady EU se stane bývalý sociálnědemokratický premiér Portugalska António Costa a novou komisařkou pro zahraniční věci bude estonská premiérka Kaja Kallasová, liberálka.
Šest vyjednavačů Rady, včetně německého kancléře Olafa Scholze (SPD), dosáhlo dohody o personálním balíčku na telefonické konferenci. Oficiální rozhodnutí má být přijato na čtvrtečním summitu EU. Vzhledem k tomu, že zúčastněné stranické rodiny představují většinu 27 předsedů vlád, očekává se dohoda.
K dohodě došlo poté, co Evropská lidová strana (EPP) ustoupila od svého původního postoje. Namísto toho, aby trvala na rotaci předsednictví Rady, kdy by po polovině funkčního období přebíral předsednictví zástupce křesťanských demokratů, byl nyní zachován předchozí přístup. Budoucí sociálnědemokratický předseda Rady by tak měl mít možnost pokračovat ve funkci po celé druhé funkční období.
Na první pohled zůstává v Evropské unii vše při starém. Návrhy von der Leyenové z předvolebního období, že by byla myslitelná spolupráce s italským premiérem Melonim, jsou mimo hru. Dohoda, které vyjednavači dosáhli, však stojí na vratkých základech. Kromě Rady musí pro zvolení von der Leyenové hlasovat také Evropský parlament. K tomu by bylo zapotřebí, aby pro její zvolení hlasovalo nejméně 361 ze 720 zvolených zástupců.
Koaliční skupiny mají celkem 399 europoslanců. Jelikož je však volba tajná, lze očekávat četné nesouhlasné hlasy. Politička CDU byla již v roce 2019 zvolena s těsnou většinou. Pokud by pro von der Leyenovou hlasovalo o devět europoslanců méně, předsedkyní Komise by se nestala. V minulém volebním období však měla koalice ještě 417 poslanců, tedy téměř o 20 více než nyní.
Mnozí se domnívají, že von der Leyenová musí ještě oslovit další parlamentní skupiny. Reálně se v tomto směru jeví pouze Zelení a Meloniho ECR. Nyní, když spolupráce mezi ECR a EPP ztroskotala, se považuje za pravděpodobné, že by von der Leyenová mohla znovu oslovit Zelené. Evropanům pak hrozí ještě levicovější a ještě ideologičtější politika než v případě předchozí Komise.