Kettner Edelmetalle, 07.08.2024
obrázek: Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin
© Sergey Guneyev/POOL/TASS
Jednalo se o rekordní hodnotu, která nebyla zaznamenána již 55 let: podle organizace World Gold Council (WGC), která se zabývá lobbováním za zlato, překonaly nákupy zlata centrálními bankami v roce 2022 poprvé dosavadní rekord. Od té doby rostoucí nákupy světových centrálních bank napomáhají vzestupnému trendu ceny zlata a opakovaně dosahují nových historických maxim. WGC uvádí tyto hlavní důvody enormní poptávky: přetrvávající vysokou inflaci, riziko dalšího zpomalení ekonomiky ve světě a skutečnost, že trvalá geopolitická nejistota by vytvořila příznivé prostředí pro investice do zlata.
Při zveřejňování údajů o výši zlatých rezerv se WGC zpravidla odvolává na oficiální údaje centrálních bank. Mnozí odborníci na zlato tvrdí, že k tomuto údaji by měly být připočteny tajné nákupy zlata centrálními bankami. Podle jejich výpočtů jsou sklady některých centrálních bank naplněny výrazně větším množstvím zlatých prutů, než je veřejně deklarováno. Pokud jde o tajné nákupy zlata centrálními bankami, jsou v centru pozornosti zejména Čína a Rusko.
Tajné nákupy zlata centrálními bankami: Čína
Až do počátku roku 2000 se oficiální zlaté rezervy Číny pohybovaly na úrovni 400 tun a poté v několikaletých intervalech vyskočily; například v letech 2009 až 2016 se pohybovaly kolem 1 100 tun, když náhle vystřelily na něco málo přes 1 600 tun. Od listopadu 2022 Čínská lidová banka (People’s Bank of China, PBC) nepřetržitě každý měsíc své rezervy zvyšuje. To znamená, že za poslední dva roky získala více zlata než kterákoli jiná centrální banka na světě.
Oficiální údaje se v současné době pohybují kolem 2 265 tun. Výpočty některých předních odborníků z mezinárodní komunity zabývající se zlatem se pohybují od 4 500 tun až po 20 000 tun. V krajním případě by to představovalo přibližně deset procent čínských zlatých rezerv. Tajné nákupy zlata údajně probíhají prostřednictvím čínských zprostředkovatelských společností v zahraničí. Patří mezi ně například banky, které jednají jménem vlády a fungují jako jakési “zprostředkovatelské firmy”. Podle Jana Nieuwenhuijse, finančního a zlatého analytika společnosti Gainesville Coins, se navenek tváří, jako by jednaly vlastním jménem.
Ve své zprávě o třetím čtvrtletí roku 2022 WGC píše, že údaje o nárůstu zlatých rezerv Číny jsou zveřejňovány s výhradou. Uvádí, že “čistá poptávka ve třetím čtvrtletí zahrnuje významný odhad nevykázaných nákupů”. Úroveň oficiální poptávky za toto období je odvozena z průběžně vykazovaných nákupů centrálních bank a navíc z předpokladu týkajícího se “nehlášených nákupů” (tj. nabytí zlata, které nebylo nahlášeno – WGC si je tedy dobře vědoma, že existují tajné nákupy zlata centrálními bankami po celém světě, zejména ty, které se týkají Číny). Jedním z důsledků toho je, že cena zlata nestoupá tolik, jak by tomu bylo za normálních okolností, tj. jak by tomu bylo, kdyby bylo nakupováno prostřednictvím oficiálního trhu se zlatem. Čína tak může nakupovat velké množství zlata a zvyšovat své zlaté zásoby, aniž by to zvyšovalo jeho cenu.
V celkovém kontextu stojí za zmínku také to, že čínská armáda se podílí na domácí těžbě zlata. Alaisdar Macleod, starý znalec zlatého průmyslu, předpokládá, že většina tohoto vytěženého zlata proudí přímo do skladů PBC.
Tajné nákupy zlata centrálními bankami: Rusko
Mezinárodní měnový fond (MMF) napsal, že ruská ekonomika dosáhla v roce 2023 bezprecedentního růstu 3,6 %. A dosáhla toho navzdory nepřízni osudu – od více než 16 000 sankcí uvalených Západem a vojenského konfliktu na Ukrajině, pokračoval MMF.
Podle australského výzkumného portálu “The Conversation” toho Rusko dosáhlo s pomocí své “zlaté strategie”. Tato strategie spočívala především ve vázání rublu na zlato a v liberalizaci obchodu se zlatem. I když byly sankce proti zemi na začátku roku 2022 masivně rozšířeny, vazba na rubl v obchodu s plynem byla obratným tahem.
V červnu téhož roku ruský ministr financí Anton Siluanov oznámil, že omezují přístup veřejnosti k vládním datům a publikacím centrální banky. Podle Siluanova šlo o ochranu země před dalšími sankcemi. Tato opatření zahrnovala prohlášení velikosti ruských zlatých a devizových rezerv za státní tajemství.
Pokud jde o obyvatelstvo, bylo také povoleno obchodování se zlatem. Každý ruský občan může koupit a prodat jeden gram zlata za 5 200 rublů (na začátku srpna: cca 55 eur), např. na burze. Podle WGC bylo Rusko v roce 2023 s 324,7 tunami druhým největším producentem zlata na světě po Číně.
Dodatek redakce:
Ruské zlaté rezervy v současné době dosahují přibližně 2 335,85 tun, což odpovídá hodnotě přibližně 174,527 miliard USD v červnu 2024 (Global Econ Data) (Gold) (CBR).
Vývoj ruských zlatých rezerv za poslední dvě desetiletí vykazuje výrazný nárůst. V roce 2000 činily rezervy přibližně 343,41 tuny. Od roku 2008 začalo Rusko své zlaté rezervy prudce zvyšovat a tento trend pokračoval i v následujících letech. Do roku 2020 rezervy vzrostly na více než 2 000 tun. Tento nárůst pokračoval i v posledních letech, což vedlo k současné vysoké úrovni (Global Econ Data) (Zlato).
Tuto strategii ruská centrální banka uplatňovala s cílem zvýšit ekonomickou stabilitu a zajistit se proti geopolitickým rizikům a finanční nejistotě. Pravidelné nákupy v posledních letech odrážejí tento strategický cíl (CBR).
Afrika, Wagner a zlato
V červenci 2022 přinesla CNN titulek, že Rusko využívá ložiska zlata v Súdánu k podpoře Putinovy války na Ukrajině. Ústřední roli v této souvislosti hraje takzvaná “Wagnerova skupina”. Jedná se o soukromou vojenskou společnost, která byla financována Ruskem. Měla podporovat ruské společnosti v místní těžbě zlata a zároveň dodávat polovojenským jednotkám v zemi zbraně a poskytovat jim výcvik.
Společnost spojená s Wagnerem, Meroe Gold, na kterou USA uvalily sankce, provozuje doly ve vnitrozemí země. Zlato je pak ze Súdánu přepravováno do Ruska. Jako mezipřistání obvykle slouží ruská vojenská základna v syrské Latákíji. Zlato je Súdánem používáno k placení za zbraně a další služby poskytované Ruskem prostřednictvím zprostředkovatelské skupiny Wagner Group nebo je “zpeněžováno”.
Zlatá Afrika
Stále více afrických zemí se obrací ke zlatu, aby se zajistily proti geopolitickým rizikům a ztrátám měny. Zlatá politika na tomto kontinentu se rychle rozvíjí. Zde je několik příkladů: Uganda chce tímto způsobem zvýšit domácí produkci a naplnit zlaté rezervy ve své centrální bance. Jižní Súdán, Madagaskar a Tanzanie oznámily plány na zvýšení svých zlatých rezerv. Nigérie chce získat zpět své zlato z USA s odkazem na obavy o stabilitu amerického finančního systému. Stejně jako před deseti lety začala Bundesbanka repatriovat své vlastní zlato z USA, začínají s tím nyní i africké země nebo alespoň oznámily svůj záměr tak učinit.
Tajné nákupy zlata centrálními bankami Číny a Ruska se často uskutečňují prostřednictvím Dubaje. V tomto smyslu je největší město Spojených arabských emirátů známé jako “klíčový uzel” mezinárodního obchodu se zlatem. Kromě toho je zlato z hlavního města stejnojmenného emirátu pro turisty osvobozeno od daně.
Írán
První sankce proti Íránu byly uvaleny již v roce 1984 kvůli tehdejší válce proti Iráku. Další následovaly v polovině 90. let, protože Írán zahájil svůj jaderný program. V roce 2011 odhalení serveru WikiLeaks ukázala, že íránská centrální banka tajně nakupuje zlato. V roce 2014 vyšlo najevo, že Turecko prodalo Íránu 200 tun zlata – na oplátku Turecko získalo ropu a plyn. Možnost Íránu nakupovat nebo získávat zlato navzdory sankcím se praktikuje již desítky let. Například je také spojen s Ruskem přes Kaspické moře, což by mohla být možná přepravní trasa. Poloha největšího vnitrozemského jezera na světě neumožňuje západním lodím jeho plavbu ani kontrolu.
Závěr
Stejně jako v případě Íránu existují potvrzené případy nebo, podobně jako v případě Číny, náznaky, že státy tajně nakupují zlato, aby ho uložily ve svých centrálních bankách. Jedná se především o země BRICS plus státy, které se chtějí vyzbrojit proti sankcím. Mnohá západní média – například britský “Telegraph” – uvádějí, že se před případnými sankčními opatřeními chce chránit také Čína. Jedním z důvodů je zmrazení ruských účtů. Obává se, že by se tak mohlo stát i v případě konfliktu s Tchaj-wanem. Ve spolupráci v rámci aliance států a s dalšími zeměmi – například v Africe – mohou provádět tajné nákupy s bilaterálními dohodami mezi sebou. Rostoucí oficiální nákupy v Africe a na rozvíjejících se trzích po celém světě se však také znatelně zvyšují a způsobují růst ceny zlata.
De-dolarizace, termín, který se vžil a který označuje nahrazení amerického dolaru jinými měnami, může být poháněna měnou krytou zlatem. Z pohledu BRICS je utajení nákupů zlata a transakcí ve formě zlata silnou stránkou v mezinárodní měnové válce. Nový světový finanční systém založený na Bretton Woods, kterému po roce 1944 dominoval americký dolar, by byl možný. Zlatá politika států BRICS by jej mohla ukončit. Zda se státům BRICS podaří vytvořit jakýsi “Bretton Woods 2.0”, se teprve ukáže.
Kromě měnových rezerv a státních dluhopisů centrální banky tradičně diverzifikují do zlata. Čím více ho má země uloženo, tím více ho může použít k zajištění pro případ krize. A čím více se ho tajně nakupuje, tím nepředvídatelnější a robustnější pozici mají tyto centrální banky v globální měnové a finanční válce.
Zdroj: https://www.kettner-edelmetalle.de/wissen/geheime-goldkaeufe-zentralbanken
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
