Ukrajinské dronové útoky na ruské letecké základny – Rizikantní manévr s dalekosáhlými důsledky

CHCEMESLOBODU.SK, redakce, 01.06.2025, fotka: Egypt’s Intel Observer (X)

Bezprecedentní úder hluboko v ruském zázemí

Dne 1. června 2025 provedla Ukrajina jeden z nejambicióznějších a nejrozsáhlejších dronových útoků od začátku konfliktu. Cílem bylo několik ruských vojenských leteckých základen, včetně základny Belaya v Irkutské oblasti, vzdálené přes 4 300 kilometrů od ukrajinské frontové linie, a dále základny v Murmansku, Ivanovu, Rjazani a Amurské oblasti. Podle ukrajinské zpravodajské služby SBU bylo zničeno nebo vážně poškozeno přes 40 ruských vojenských letadel, včetně strategických bombardérů, jako jsou Tu-95 a Tu-160. Tato letadla jsou klíčová pro ruskou schopnost útočit střelami s dlouhým doletem na ukrajinské cíle. Videa kolující na sociálních sítích ukazují exploze a požáry na základnách, zejména v Belayi, kde satelitní snímky potvrzují značné škody na hangárech a letadlech.

Na internetu zveřejněné snímky ukazují hořící letoun Tu-22M na letecké základně Soltsy-2. (platforma X)

Známé škody v detailech

• Základna Belaya (Irkutsk): Podle zpráv bylo zničeno několik bombardérů Tu-160, které jsou považovány za páteř ruského strategického letectva. Satelitní snímky ukazují vyhořelé hangáry a pole trosek, což naznačuje masivní exploze. Tato základna, hluboko ve východní Sibiři, byla považována za téměř nedotknutelnou, což v Rusku zesiluje šok.
• Murmansk (základna Olenya): Zde byly zasaženy bombardéry Tu-95, které pravidelně odpálí střely s plochou dráhou letu na Ukrajinu. Ukrajinské zdroje uvádějí, že byla zničena nejméně tři letadla a další poškozena. Nad základnou byly vidět požáry a oblaka kouře.
• Ivanovo a Rjazaň: V těchto oblastech byla napadena průzkumná a bojová letadla. Ruské úřady potvrdily útoky dronů, ale o škodách se vyjádřily jen vágně. Nepotvrzené zprávy hovoří o explozích v muničních skladech a zásobnících paliva.
• Amurská oblast: I zde byly zasaženy vojenské objekty, ačkoli škody jsou méně zdokumentovány. Proruské blogy hovoří o „omezených ztrátách“, zatímco ukrajinské zdroje tvrdí, že útoky na logistickou infrastrukturu byly úspěšné.

Jak se Ukrajině podařil takový úder?

Provedení koordinovaného útoku na cíle vzdálené tisíce kilometrů od ukrajinských hranic svědčí o značném pokroku v ukrajinské dronové technologii a zpravodajských schopnostech. Experti zmiňují následující faktory:

• Pokročilé drony: Ukrajina masivně rozšířila výrobu dronů s dlouhým doletem. Tyto drony, možná modifikace modelů Shahed nebo vlastní vývoj, mají dolet přes 4 000 kilometrů, termokamery a schopnost letět pod radarem. K útoku mohla být použita i lehká letadla přestavěná na drony.
• Zpravodajské operace: SBU a západní partneři pravděpodobně poskytli detailní informace o ruských základnách, včetně polohy, slabin a protileteckých systémů. Satelitní snímky a odposlechy mohly hrát klíčovou roli.
• Koordinace a logistika: Útok na čtyři základny současně vyžaduje přesné plánování. Drony byly pravděpodobně odpáleny z mobilních startovacích míst, možná nákladních aut, poblíž ruských hranic nebo dokonce uvnitř Ruska, což naznačuje síť podporovatelů či sabotérů.
• Slabiny ruské obrany: Velká vzdálenost cílů mohla Rusko zastihnout nepřipravené, protože mnoho protileteckých systémů je soustředěno na frontě na Ukrajině. Starší ruské radary navíc nemusí spolehlivě detekovat moderní drony s kompozitními těly.

Ukrajina zasáhla čtyři ruské letecké základny koordinovaným útokem bezpilotních letounů dlouhého doletu a zničila přes 40 letadel, včetně bombardérů Tu-95 a Tu-22M3, jakož i průzkumný letoun A-50. Bezpilotní letouny byly propašovány hluboko do Ruska, ukryté v dřevěných přístřešcích namontovaných na nákladních vozech. Jakmile se dostaly na místo, střešní panely se dálkově otevřely a bezpilotní letouny byly vypuštěny z ruského území. (platforma X)

Ruské obranné prostředky: Úspěchy a selhání

Rusko na útoky reagovalo smíšeně. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že zneškodnilo desítky dronů, zejména v oblastech Murmansk, Ivanovo a Rjazaň. Přesto se řadě dronů podařilo obranu prolomit:

• Úspěchy: V některých oblastech, například v Amurské oblasti, ruské úřady hlásily úspěšné obranné akce, při nichž byly drony sestřeleny nebo narušeny elektronickým bojem. K obraně byly nasazeny systémy jako Pantsir-S1 a S-400.
• Selhání: Škody v Belayi a Olenyi ukazují na značné mezery. Experti předpokládají, že Rusko soustředilo nejlepší obranné systémy na frontě nebo poblíž Moskvy, což zanechalo odlehlé základny zranitelné. Velké množství dronů a jejich koordinovaná strategie letu mohly obranu přemoci. Nepotvrzené zprávy hovoří o zpožděných reakcích a špatné koordinaci mezi regionálními obrannými jednotkami.

Jednorázový úder, nebo nová ukrajinská schopnost?

Zda může Ukrajina takové útoky provádět pravidelně, není jasné, ale několik indicií naznačuje rostoucí kapacitu:

• Výroba a podpora: Ukrajina s podporou západních partnerů, jako je Litva, jež slíbila dodat 3 000 dronů, výrazně zvýšila produkci dronů. To by mohlo umožnit pravidelné útoky.
• Logistické výzvy: Takto rozsáhlé operace vyžadují obrovské zdroje, včetně paliva, startovacích míst a zpravodajských informací. Je otázkou, zda to Ukrajina dokáže dlouhodobě udržet, zejména pod ruským tlakem.
• Ruské protiopatření: Moskva pravděpodobně posílí protileteckou obranu v odlehlých oblastech a zaměří se na startovací místa dronů. To by mohlo budoucí útoky ztížit.
• Strategický záměr: Experti se domnívají, že tento útok byl signálem Rusku i Západu, aby Ukrajina ukázala své schopnosti. Pravidelné útoky by však mohly být riskantní, protože odvádějí zdroje od fronty a provokují ruskou odvetu.

Důvody, proč k tomuto útoku došlo až nyní, mohou být následující:

• Technologická vyspělost: Vývoj dronů s dlouhým doletem a koordinace útoků vyžadují čas, zdroje a testovací fáze.
• Zpravodajská příprava: Ukrajina potřebovala přesné informace o ruských základnách, které mohly být dostupné až nedávno díky západním partnerům nebo vlastnímu průzkumu.
• Politická a vojenská situace: Útok se časově shoduje s plánovanými mírovými rozhovory v Istanbulu 1. června 2025. Kyjev mohl chtít posílit svou vyjednávací pozici a ukázat Rusku, že dokáže udeřit hluboko do zázemí.
• Nedostatek zdrojů: Dosud se Ukrajina soustředila na obranu a protiútoky na frontě, což omezovalo kapacity pro útoky na velké vzdálenosti.

Ruská reakce a zesílené útoky

Dronový útok následuje po údajném ukrajinském útoku na vrtulník prezidenta Vladimira Putina během jeho návštěvy Kurské oblasti 20. května 2025. Ruské zdroje uvádějí, že protiletecká obrana zneškodnila 46 dronů, aby prezidenta ochránila, což bylo označeno za bezprecedentní provokaci. Zda byl Putin na palubě, zůstává nejasné, ale incident vyvolal v Moskvě pobouření.

Rusko v reakci zesílilo útoky na Ukrajinu:

• Masivní dronové útoky: Dne 27. května 2025 Rusko zahájilo největší dronový útok od začátku války se 188 drony Shahed a čtyřmi střelami, které zasáhly cíle v Kyjevě, Charkově, Oděse a dalších oblastech. Ukrajinské letectvo mnohé zneškodnilo, ale škody na obytných domech, energetických zařízeních a civilních objektech byly značné.
• Rakety útoky: Dne 1. června 2025 Ukrajina hlásila nejméně 12 mrtvých a přes 60 zraněných při raketovém útoku na vojenskou výcvikovou jednotku. Rusko to ospravedlnilo jako odvetu za ukrajinské útoky na jeho infrastrukturu.
• Strategický záměr: Moskva se zdá být odhodlána Ukrajinu za její drzost potrestat a mobilizovat veřejné mínění v Rusku. Putin pohrozil „mnohonásobnou destrukcí“ jako reakcí na útoky hluboko v Rusku.

Politická dimenze: Jednání pod tlakem

Útok přišel těsně před mírovými rozhovory v Istanbulu, kde se plánuje 30denní příměří, výměna zajatců a návrat ukrajinských dětí z Ruska. Z ruského pohledu tento úder podkopává důvěru v ochotu Kyjeva vyjednávat. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia požadoval zastavení dodávek zbraní ze Západu a ukrajinské mobilizace jako podmínku příměří. Ukrajina naopak považuje útok za důkaz své síly a odhodlání i v obtížných podmínkách.

Dopady a závěr

Ukrajinské dronové útoky těžce zasáhly ruské strategické letectvo a odhalily zranitelnost odlehlých základen. Škody na bombardérech Tu-95 a Tu-160 mohou dočasně omezit ruskou schopnost útočit na dálku. Ukrajina však riskuje eskalaci, protože Rusko reaguje zesílenými útoky, které dále zatěžují civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. Zda jsou takové útoky pravidelně možné, závisí na zdrojích, ruských protiopatřeních a mezinárodní podpoře. V době, kdy jsou mírová jednání naléhavě potřebná, zůstává otázkou, zda tento odvážný úder Ukrajině dlouhodobě více pomůže, nebo uškodí.