Tichys Einblick, Roland Tichy, 11.08.2024
Spojené království nadále usnadňuje imigraci a co nejbrutálněji potlačuje protesty občanů. Ve východní Evropě prakticky neexistuje žádná imigrace. Řešení imigrace rozděluje Východ a Západ. Na Západě je kladen důraz na potlačování místních obyvatel namísto integrace přistěhovalců.
Nový britský premiér Keir Starmer zvažuje zřízení “nouzových zadržovacích táborů” na odlehlých Falklandských ostrovech u argentinského pobřeží. V britských věznicích má být vytvořen prostor pro demonstranty, kteří po vraždě tří dívek demonstrovali proti nedostatečné ochraně na ulicích a ve školách a proti další masové imigraci. Je dobře známo, že i příspěvek na Facebooku kritizující vládu může vést k uvěznění; během několika dní jsou protestující nebo facebookáři odsouzeni zkrácenými soudy.
Proti grázlům, pro další migraci
Velmi to připomíná zařízení, o nichž informovala univerzita v Capetownu a která jsou popsána jako “Britské koncentrační tábory za jihoafrické války 1900-1902 “. Tentokrát nejde o věznění ozbrojených Búrů, kteří se bránili expanzi britské moci v Jižní Africe, ale proti vlastním občanům, kteří se bránili záboru půdy ve svých domovských městech.
Economist zároveň požaduje: “Potrestejte hrdlořezy. Postavte se za imigraci”, což znamená: “Potrestejte zločince. Bojujte za migraci.” Známý rozvojový ekonom Paul Cullen, jehož poslední kniha nese název “Vzestup odloučených”, rovněž popisuje sociální příčiny: “Mluvíme o oblastech s velmi vysokou nezaměstnaností, špatnou prací a nízkými mzdami. Mnoho lidí tam nemá žádné vyhlídky, zejména mladí lidé. Právě do těchto čtvrtí s nízkými příjmy se dostalo mnoho žadatelů o azyl, kteří žijí v hotelech. Jako důvod uváděli, že hotely jsou tam levnější než v bohatších regionech, jako je Londýn.” (NZZ Sonntagszeitung 11/8, s. 2) To zní nějak povědomě.
A přesto Keir Starmer naplňuje požadavek Economistu na “trestání” a ještě větší migraci, což nutně musí vést k začarovanému kruhu násilí a protitahu: Legální i nelegální přistěhovalectví na ostrov je opět usnadňováno; plány předchozí vlády na tábory ve Rwandě, kde měli být zájemci o přistěhování internováni, dokud nebudou prověřeni, byly odloženy. Zásah vlády proti protestujícím bílým domorodcům s podporou médií a muslimských milicí nemá obdoby nejen v EU, jejímž členem již Spojené království není, ale v celé Evropě.
Čím více na západ, tím vyšší míra přistěhovalectví. Čistá imigrace ve Spojeném království přesahuje jeden milion ročně, což je dokonce více než ve větším Německu. Zatímco pro Evropany bylo po brexitu obtížnější zůstat, příliv výrazně méně kvalifikovaných přistěhovalců z Afriky a části Asie se výrazně zvýšil.
Zbídačování a předstíraný hospodářský růst
Na sociální důsledky upozornil Douglas Murray v nedávném článku v časopise The Spectator, který TE vydává v Německu: Ohniskem povstání byla všechna města s nezaměstnaností vyšší než 25 %, přičemž zbídačování dále rychle narůstalo. Důsledkem jsou stále delší čekací listiny na státní zdravotní systém NHS, který je notoricky přetížený; rostoucí nájemné a další náklady. Murray obviňuje vládu v Londýně z umělého předstírání hospodářského růstu: “Samozřejmě, že více lidí žádá o více dávek, potravin a životních nákladů, což zvyšuje hospodářský růst. Při přepočtu na jednoho obyvatele však ekonomický výkon klesá. Koláč roste, ale jeho kousky se zmenšují.
Britští chuligáni jsou zvláštní druh, kterému je lepší se vyhnout. Je však zarážející, jak se ve Spojeném království staví tradiční bílá nižší třída proti přistěhovalcům, kteří zase tvoří novou, přistěhovaleckou nižší třídu. V demografii v USA se již 80 let používá termín “etnická třídní společnost”.
K bílé spodině, bělochům, kteří zůstali pozadu, se přidává černá spodina, obě se ocitly ve stejné pasti chudoby. Pro bílou spodní třídu je to devalvace ze strany vlády, která je rozpoznatelně přehlíží a podněcuje odpor. Matthias Nikolaidis referuje o řečníkovi, který za potlesku davu zcela vážně vykřikl: “Jsou to odporní nacističtí fašisté a musíme jim všem podříznout krky a zbavit se jich všech“.
Francie jako negativní příklad
Tito nechutní domorodci soupeří o práci, bydlení, možnosti postupu, zdravotní péči a místa ve školách pro své děti s novým, většinou muslimským, “černým” nebo alespoň nebílým obyvatelstvem, které bylo do země přivezeno.
Lze takové sociální konflikty řešit tresty vězení pro facebookové štváče, policejními operacemi a dvoustupňovou policií, která přistěhovalce konfrontuje s veselým “Salam aleikum” a domorodce s obuškem?
Situace ve Francii se téměř neliší. Na Starmerově prohlášení, že si nepřeje francouzskou situaci, kdy se no-go zóny stále rozšiřují a do nichž už policie a bílí Francouzi nemají přístup a neriskují své životy, je něco legračního. On je svou politikou vyrábí.
Imigrace do Velké Británie a Francie, ale také do Belgie, Dánska a Nizozemska je také břemenem bývalých koloniálních říší. Podobný jev zažívá i Španělsko a Portugalsko a novou vstupní branou jsou Kanárské ostrovy. To je Západ.
Další cesta východní Evropy
S tím ostře kontrastuje situace ve východní Evropě. Česká republika, Slovensko a Maďarsko kontrolují své hranice; dokonce i Polsko, které dostalo vládu vyhovující požadavkům EU, sotva změnilo rigidní odmítání imigrace předchozí vlády. Bulharsko a Rumunsko se chovají podobně.
V Itálii se od nástupu Giorgie Meloniové k moci snížil počet připlouvajících migrantů na lodích na polovinu. Je veřejným tajemstvím, že Itálie štědře přeposílá příchozí do Německa a Francie. Mimochodem, Meloniová vyjednává podobnou dohodu o uprchlících se Rwandou jako Velká Británie; kapacity se mohou uvolnit nyní, když nová vláda v Londýně od této cesty upustila.
V celé Evropě se přístup k migraci mění: Nizozemsko, Švédsko a Dánsko, kde vládnou sociální demokraté, se snaží zavést omezení imigrace. V Německu a Rakousku zuří vnitropolitický konflikt.
Zatímco na začátku roku byl kancléř za SPD Olaf Scholz pro omezení přistěhovalectví a současně pro deportaci imigrantů, nyní je ve shodě se svými koaličními partnery ze strany Zelených. Zejména ministryně zahraničí Annalena Baerbocková je pro jakousi imigraci bez hranic a prosadila vydávání vstupních víz v rozporu se stávajícím zákonem. V Rakousku by se v nadcházejících celostátních volbách mohla dostat k moci vláda FPÖ, která požaduje přísné limity.
Represe nebo izolace
Mnoho čtenářů mi píše o odpočinkové dovolené u Baltského moře, ale v Polsku, ne v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Uvádějí čistá města, bezpečné ulice, pohodové dny. Němečtí emigranti z Maďarska nebo Slovenska mi píší o tom, jak jsou tam hezké pouliční slavnosti nebo vánoční trhy bez po zuby ozbrojených děsivých policistů a bez ošklivých betonových zábran, které mají chránit centra německých měst před útočníky s kamiony.
Ten kontrast je zarážející, stejně jako to, do jaké míry se konflikty nově vytvořené etnické společnosti zažraly do našeho vědomí. Uvolněný, otevřený a přátelský přístup k životu bývalé Spolkové republiky dnes v těchto zemích nenajdeme. Na Západě se naopak po žalostném neúspěchu integrace soustřeďují na represi místních obyvatel, místo aby je uzavřeli jako na Východě a dále zvyšovali daně, aby to financovali. Může to v nadcházejících volbách fungovat? Čím pochybnější je tato odpověď, tím odhodlaněji se západní Evropa uchyluje ke stále tvrdšímu omezování občanských práv a svobody tisku.
To způsobuje v Evropě rozkol. Je to cítit i na bezpečnostní situaci – vyvolané řešením masové imigrace.
Zdroj: https://www.tichyseinblick.de/tichys-einblick/migration-westen-osten/
Portál WWW.CHCEMESLOBODU.SK se zobrazuje bez obtěžující a automatické reklamy uvnitř článků, která někdy znesnadňuje čtení. Pokud to oceníte, budeme vám vděčni za podporu našeho projektu. Podrobnosti o příspěvcích naleznete zde.
