Chcemeslobodu.sk, 22.06.2024
Foto: AlexLMX
Vznik a vývoj
Země BRICS jsou skupinou pěti rozvíjejících se ekonomik: Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Termín “BRIC” (s výjimkou Jihoafrické republiky) poprvé použil v roce 2001 Jim O’Neill, ekonom společnosti Goldman Sachs. Poukázal na to, že tyto čtyři země budou nabývat na významu díky svému rychlému hospodářskému rozvoji a potenciálu ovlivňovat světovou ekonomiku.
První oficiální summit BRIC se konal v červnu 2009 v ruském Jekatěrinburgu. Na tomto summitu se tyto čtyři země rozhodly navázat užší spolupráci s cílem koordinovat své hospodářské a politické zájmy. V roce 2010 byla do skupiny přizvána Jihoafrická republika, čímž se BRIC změnil v dnešní BRICS.
Země BRICS se spojily z několika důvodů
Hospodářská spolupráce: země BRICS chtěly posílit své ekonomiky prostřednictvím intenzivnější spolupráce a obchodních vztahů.
Vliv na globální uspořádání: Země BRICS se snažily posílit svůj hlas v globálním řízení, zejména v institucích, jako je Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF).
Společné výzvy: Země čelily podobným výzvám, jako je vysoký počet obyvatel, rychlý hospodářský růst, potřeby v oblasti infrastruktury a sociální nerovnosti.
Cíle a činnosti
Země BRICS spolupracují v různých oblastech:
Hlavním cílem je podpora obchodu a investic mezi členskými zeměmi. Vytvořily Novou rozvojovou banku (NDB) a rezervní měnový fond, Ujednání o podmíněných rezervách (CRA), které mají zajistit finanční stabilitu a financovat infrastrukturní projekty v členských zemích.
Politika: Země BRICS se zavázaly zastupovat své společné zájmy na globální úrovni. Vyzývají k reformě globálních řídících struktur, včetně OSN, aby bylo zajištěno spravedlivější zastoupení rozvíjejících se ekonomik.
Sociální rozvoj: Země BRICS spolupracují na snižování sociálních nerovností, boji proti chudobě a podpoře udržitelného rozvoje. To zahrnuje programy na zlepšení vzdělávání, zdravotní péče a sociálního zabezpečení.
Technologie a inovace: Členské státy podporují spolupráci v oblasti vědy, technologií a inovací. Sdílejí znalosti a technologie, aby dosáhly společného pokroku v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, informační technologie a kosmický výzkum.
Kultura a vzdělávání: Je vyvíjeno úsilí na podporu programů kulturní výměny a spolupráce v oblasti vzdělávání s cílem posílit vzájemné porozumění a přátelství mezi národy zemí BRICS.
Spolupráce a pracovní metody
Země BRICS spolupracují prostřednictvím pravidelných summitů, ministerských setkání a pracovních skupin. Nejdůležitějším mechanismem je každoroční summit BRICS, na němž se scházejí hlavy států a vlád členských zemí, aby projednaly společné strategie a projekty. Mezi summity se konají četná setkání na ministerské úrovni, na nichž se projednávají konkrétní témata, jako je obchod, finance, zdravotnictví a věda.
Skupina BRICS funguje na základě konsensuálních rozhodnutí, což znamená, že s rozhodnutím musí před jeho realizací souhlasit všichni členové. Tím je zajištěno, že jsou zohledněny zájmy všech zemí a že ve skupině nevzniká žádná dominantní síla.
Typ spojenectví
BRICS není formální aliancí v tradičním smyslu jako Evropská unie nebo NATO. Místo toho se jedná o flexibilní fórum založené na dobrovolnosti spolupráce. Neexistují žádné závazné smlouvy ani závazky, ale společné prohlášení o záměru, které podporuje spolupráci a vzájemný prospěch.
Členské země a zájemci o členství
Od 1. ledna 2024 se BRICS rozrostl na deset členských zemí. Současnými členy jsou:
Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty
Argentina, která byla původně pozvána ke vstupu, se rozhodla členství odmítnout kvůli změně vlády a přehodnocení zahraniční politiky.
Zájem Malajsie a Venezuely o BRICS
Malajsie, dynamická ekonomika v jihovýchodní Asii, vidí v členství v BRICS příležitost pro diverzifikaci obchodních vztahů, přilákání investic a technologickou spolupráci. Členství by mohlo Malajsii pomoci posílit její hlas v mezinárodních záležitostech a hrát větší roli v globální hospodářské politice.
Venezuela, země s velkými zásobami ropy, vidí v BRICS příležitost pro získání ekonomické podpory a investic, zvláště v období ekonomických obtíží a mezinárodních sankcí. Spolupráce s BRICS by Venezuele mohla pomoci zlepšit ekonomickou stabilitu a otevřít nové trhy pro její zdroje.
Přijetí nových členů, jako jsou Malajsie a Venezuela, by mohlo posílit skupinu BRICS a zvýšit její globální dosah a vliv. Tato rozšíření však představují výzvu, protože skupina musí dosáhnout konsensu, aby přijala nové členy a sladila různé ekonomické a politické zájmy.
Další země se zájmem o členství
Kromě Malajsie a Venezuely, které projevily zájem o vstup do BRICS, dalších 22 zemí formálně požádalo o členství a 22 dalších neformálně projevilo zájem. Mezi těmito zeměmi jsou například:
Alžírsko, Afghánistán, Bahrajn, Bangladéš, Bělorusko, Bolívie, Komory, Kuba, Demokratická republika Kongo, Gabon, Honduras, Indonésie, Kazachstán, Kuvajt, Mexiko, Maroko, Nikaragua, Nigérie, Pákistán, Palestina, Senegal, Súdán, Sýrie, Thajsko, Tunisko, Turecko, Uruguay, Vietnam anebo i Zimbabwe.
Tyto země vidí BRICS jako platformu pro posílení svých ekonomických a politických zájmů a pro spolupráci s dalšími rozvíjejícími se ekonomikami.
Rozšíření BRICS na desítky členů může mít významné důsledky pro západní mocnosti
Rozšíření BRICS by mohlo přinést změny v globální ekonomice
Diversifikace obchodních partnerů: Členské země BRICS by mohly zvýšit vzájemný obchod a investice, čímž by snížily svou závislost na západních trzích a dolaru. Například Čína a Rusko již podnikají kroky k obchodu v národních měnách, což bude vést k oslabení dolaru.
Finanční instituce: Nové rozvojové banky a fondy rezerv (NDB a CRA) poskytují alternativní financování mimo tradiční západní instituce jako MMF a Světová banka, což může oslabit jejich vliv.
Rozšířený BRICS by mohl změnit rovnováhu moci ve světě
Vícepólový svět: BRICS propaguje multipolární světový řád, který může narušit současnou hegemonii USA a jejich spojenců. Tento posun by mohl vést k větší spolupráci mezi rozvíjejícími se ekonomikami a zvyšování jejich vlivu na mezinárodní scéně.
Zvýšení počtu členů může posílit diplomatickou sílu BRICS v mezinárodních organizacích, jako je OSN, kde by mohli kolektivně prosazovat reformy a změny, které by lépe reflektovaly zájmy rozvíjejících se ekonomik.
Energetická bezpečnost
Nové členské státy jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty by mohly zvýšit energetickou bezpečnost BRICS:
Saúdská Arábie a SAE jsou klíčovými hráči na trhu s ropou. Jejich členství v BRICS by mohlo vést k novým energetickým aliancím a změnám v globálních energetických tocích, které by mohly ovlivnit západní země závislé na dovozu energií.
Technologický a inovativní rozvoj
Spolupráce v oblasti technologie a inovací by mohla zvýšit konkurenceschopnost BRICS:
Technologické aliance: Spolupráce mezi členskými státy v oblasti vědy, technologie a inovací by mohla vést k pokrokům, které by mohly konkurovat západním technologickým gigantům. Například Čína a Indie již investují značné prostředky do technologického vývoje a inovací.
Regionální a globální stabilita
Rozšíření BRICS může mít také dopady na regionální a globální stabilitu:
Zvýšená spolupráce mezi členskými státy by mohla vést k větší regionální stabilitě a rozvoji. Například vstup Etiopie a Egypta by mohl posílit africký kontinent a jeho ekonomický růst.
Spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany by mohla posílit postavení BRICS na globální úrovni a nabídnout alternativu k západním vojenským aliancím jako NATO.